31th December 2020

31. december 2012 at 21:03 | Valence Raygun
21:03 / Danger Zone 6

už sem nepatřím.

sbohem killjoys.

sbohem BLI.

sbohem světe.
 

14th October 2020

14. october 2012 at 15:32 | Valence Raygun
15:31 / Danger Zone 6

dlouho jsem se neozvala nikomu z killjoys.

důvodem bylo mé zajetí v BLI.

byla jsem vyslána jako špion a odvedla svou práci.

teď jsem opět volná.

sice zraněná, ale volná, jako pták.

musím jít pozdravit Cosmi Catastrophe a Atomic Lady.

těším se na ně!

21st May 2020

21. may 2012 at 9:54 | Valence Raygun
9:53 / Danger Zone 6.

Poslední dobou mám pocit, jako bych umírala.

Je mi zle. Připadám si, jako bych byla opravdu na smrt nemocná.

Všechno se hroutí.

Vztahy už se nepočítají, lepší je být naprosto sama.

A tak tedy jsem.

Ale miluji furt.
 


18th April 2020

18. april 2012 at 12:30 | Valence Raygun
12:30 / Danger Zone 6

Nevěřím, že jsem před devíti dny oslavila další narozeniny.

Je to poslední, co vím.

9.4.1994 se narodila dívka, o které nikdo nevěděl, jak moc trpí. Nikdo nevěděl, že je sama. Nikdo si jí nevšímal.

Nakonec utekla, stala se psancem, po kterém pátrá celý svět.

Už je to nějakých 18 let, co jsem utekla.

A s hrdostí můžu říct, že toho vůbec nelituju.

27th March 2020

27. march 2012 at 11:57 | Valence Raygun
11:57 / Danger Zone 6.

Víte, jak jsem říkala, že jsem konečně začala zase milovat?

Tak teď už jsem asi vážně na milované osobě závislá.

Ale pryč od toho.

Ta dívka, kterou jsem přivedla, je ... já vlastně ani nevím, jak se jmenuje.

No, určitě ji časem dokopu k tomu, aby s námi chodila na procházky.

Pokud se do té doby nezabije.

Docela se o ni bojím.

12th March 2020

12. march 2012 at 21:08 | Valence Raygun
21:03 / Danger Zone 6.

Vrátím se na začátek dne.

Krčím se v jednom z mála křoví, které v okolí rostou a pistolí mířím na drákuloida, který s sebou vleče neznámého Killjoye.

Čekám, až bude na dostřel a stisknu spoušť. Střela ho zasáhne do pravého ramene. Killjoy se tím pádem vysmekne a dorazí ho.

Dál se krčím v křoví a hraju si na neviditelnou.

Killjoy kráčí ke mně.

Je to dívka? Nebo je to chlapec?

Začínám se bát.

Dojde až ke mně a sundá si šátek, který kryje polovinu obličeje. Přetáhne si masku přes hlavu a já vidím, že je to dívka.

A je mi povědomá. Bohužel nevím, odkud ji znám.

Vzala jsem ji do restaurace, tam si trochu odpočine.

A teď?

Teď sedím na vyhřátém písku, vedle mě ta, kterou miluji a díváme se na hvězdy.

8th March 2020

8. march 2012 at 10:05 | Valence Raygun
10:03 / Danger Zone 4.

Od té doby, co jsem byla naposledy venku, uplynula dlouhá doba.

Naposledy jsem na sebe mířila svou pistolí a chtěla se zabít. Nepovedlo se mi to.

Teď sedím na kapotě auta, vedle mě moje stará-nová dívka, kterou miluji a západ slunce před námi.

Není nic hezčího, než si po dlouhé době vyjet.

Jen tak.

Nikomu nic neříkat. Bude z toho problém. Ale my to dneska neřešíme.

Jsme tu jenom já a ona.

Konečně vím, že nejsem sama.

29th February 2020

29. february 2012 at 22:11 | Valence Raygun
22:09 / Danger Zone 6.

Dnes .. vlastně ani nevím, jestli je dnes.

Jsem nějaká zmatená.

Celý den jsem strávila na poušti a povídala si tam s dunami a s pískem.

Vlastně to byla docela zábava.

Vzpomínala jsem, myslela jsem, přemýšlela jsem, vykecávala se, kouřila, snažila se uklidit a tak všechno.

Zase je mi líp.

A opět dokážu milovat. (** jsi jediná.)

27th February 2020

27. february 2012 at 22:01 | Valence Raygun
22:00 / Danger Zone 6.

Našla jsem si tady psychologa. Je úžasnej. Krásnej. Milej. Ale je to kluk.

Jmenuje se Seba. Se Sebou si strašně moc rozumím, i když se občas hádáme. Ale když už se pohádáme, nedokážeme být dlouho naštvaní.

Seba je fajn kluk.

Seba je jen v mé hlavě.

If one drink,
could make tonight,
slip my mind then I
Should drink up,
so I can forget that
I haven't lived my life

26th February 2020

26. february 2012 at 19:45 | Valence Raygun
19:42 / Danger Zone 6.

Pamatujete si hororový film Silent Hill?

Já ano a docela dost. Pamatuju si, jak jsem se bála, když jsem ho viděla poprvé. Jak jsem se klepala v rohu postele s kamarádkou v objetí. Ale to už je tak dávno.

Asi patnáct let. No věříte tomu? Patnáct let, co jsem naposledy viděla svoji kamarádku. Svoji tenkrát nejlepší kamarádku.

Já.. chtěla bych být zpátky. Chtěla bych zpátky všechny ty dny, kdy se po ulicích nepotloukali drákuloidi a oddíly S/C/A/R/E/C/R/O/W.

Kdy jsme se nemuseli jenom schovávat.

Ach, ta melancholická nálada.

Where to go next